Kapitola XCIX. - Mistr comebacků
Pranostiky pro Armageddon – Hovory K – Hodina hudební výchovy
"Ptáci létají nízko – bude konec světa!"
Při snídani upírám dosud pořádně nerozlepené oči na krabici od pribináčků na pračce. Co mě na ní znepokojuje mi co dojde až po chvíli: kruhové díry jsou do stran vyraženy v místech, kde by modré obrysy rozcuchaných chlapečků a culíkatých holčiček měly mít obličeje.
Dát spojení "úhlavní nepřítelkyně" zcela idiosynkratický význam.
Během velmi příjemných hodin, které s ní tráví, mu vždy na tváři vyskočí mimořádně ohyzdný uher.
"Nezapomněls na odpadky?"
"Na ty já myslím pořád, jen občas zapomenu vynést naše smetí."
"Včera jsem doma kopal příkop."
"A pořád bydlíte v paneláku?"
Z ICQ:
A: Místo "v práci" četl "má menstruaci". Pak se styděl.
B: Přitom tam o práci nebylo ani slovo.
Otec mi v dobré víře radí před cestou do Berlína: "A nezapomeň navštívit kopuli na Reichstagu...a Brandenburskou bránu..."
První české rapové album Lesíka Hajdovského a Manželů zní v dobrém i špatném jako něco, co v roce 1984 nahraje v panelákovém bytě na dvoustopý magnetofon alternativní muzikant okouzlený setkáním s (jedinou?) skladbou Grandmastera Flashe. Srbové byli jinde: ve stejný rok vyšlo na Jugotronu album, které se názvem kapely, obalem, zvukem i anglickým rapem (!) dokonale zařadilo do proudu tehdejšího raného hiphopu a hudby k b-boyingu (jen verš "Studio 5 is a dirty place" ve mně chtě nechtě vyvolává vzpomínky na flow Jožky Zemana). Dámy a pánové, The Master Scratch Band: Dégout EP (pan Copyright bude myslím sotva protestovat). Rozdíl je ten, že MSB si museli na znovuobjevení počkat déle než Manželé a že zatím Beogradski sindikat ani Bad Copy nepřišli s coververzí žádné jejich věci. A že už je nelze vidět na koncertě, protože členové se různě rozutekli: někdo dělá webové stránky, jiný v Londýne remixuje Las Ketchup...
Berte a vychutnávejte! Ukázka!
