Naplnění stereotypu zlovolného orientálce: berlínští prodavači kebabu. Bez ohledu na vyslovená přání vám do jídla s arogantním výrazem nafutrují, co uznají za vhodné, a vy jim jste pak ještě vděční.

   Hromadná doprava je plná lidí s otevřeným lahvovým pivem, a to nejen dělňasů. Procházíme na Postupimském náměstí halou s obchody a vchodem do U-Bahnu, když vtom se ozve třesk. Muž, který teď se zoufalým výrazem lomí rukama, právě upustil dvě basy Krakonoše. (O pivě snad brzy podrobněji v článku o sekvestorském berlínském pobytu.)

   Za celé tři dny pobytu mi nikdo v knajpě nad ránem nevyprávěl, jak přejel sebevraha. Rudiš je lhář. (Měl jsem vzít strýce-strojvedoucího).

   Pankáč honící na Alexanderplatzu s promyšlenou škodolibostí holuba – s lahváčem v ruce se za ním courá jen tak rychle, aby si líný pták neposeděl.

   Na výstavě Babylon: Mythos und Wahrheit dostanete audioprůvodce na iPodu, stejně jako v Židovském muzeu. Procházíte výstavu a kolem vás téměř neslyšně ševelí bábel monologů v nejrůznějších jazycích.

   Šálek s úsměvem potměšilého mloka.

   FATALES FAGOT SOLO

linkuj.cz vybrali.sme.sk